• pLanas

Skrytá síla lidí

Tento článek vznikl v reakci na stížnosti, které kolem sebe stále častěji slýchám:

- proč se svět stále zhoršuje, ačkoli by si většina lidí přála změny k lepšímu

- proč opakovaně volíme stále stejné politiky (stejné ve smyslu povolebního chování)


Článek se tedy snaží připomenout jednu z hlavních příčin, a ruší některé mýty ohledně údajné nemožnosti prostého občana změnit stav světa a společnosti.


Článek popisuje mechanismus, který je často opomíjen (dokonce i známými filosofy), přestože se v něm ukrývá obrovská síla pro iniciaci pozitivních změn v okolním světě.

(Tento dokument rčením „Národ má takovou vládu, jakou si zasloužínetvrdí, že "politici za nic nemohou". Jen čtěte až do konce…)


1)  TEORIE

"Jaký národ, taková vláda."       (Přísloví odpovídající dlouhodobému nezaujatému pozorování)

"Vrána k vráně sedá, stejný stejného si hledá."      (Přísloví)

"Pokud chcete, aby se věci změnili, změňte sebe. Tím změníte svět."      (Mahatma Gandhi;  svět je odrazem člověkova nitra.)

"Dřívě jsem byl chytrý - chtěl jsem změnit svět. Dnes jsem moudrý - měním sám sebe."     (Sri Chinmoy)

"Kdo se dívá ven, ten sní;  kdo se dívá dovnitř, ten se probouzí."      (C. Jung)

"Co ti vadí na druhém, sám ve svém srdci (duši, psychice, povaze) vlastníš. 

Jsi schopen vidět třísku v oku bratra, ale trám ve svém přehlédneš…

Vyrvi nejprve trám ze svého oka, potom i lépe uvidíš na třísku v bratrově oku".  (Nový Zákon (volný přepis))

                  „Princip zrcadlení mikrokosmu a makrokosmu.“,  „Jak nahoře, tak dole.“,  „Boží mlýny“.   (Ezoterní nauky)

Zákon zrcadlení“ není žádné prázdné klišé: projev principu zrcadlení a principu příčiny a následku lze při pozorném sledování vídávat denně a ve všech hlavních oblastech lidského žití.

Např. když analyzuji poměr povah českých (resp. jiných) politiků a jiných veřejně významných lidí (tzv. "VIP"):

-  lidé spíše snažící se o všeobecné dobro ze všech sil, i na „úkor sebe“; pro dobro samé, bez očekávání odměn,

-  lidé spíše snažící se být v rámci jejich organizací těmi lepšími, čestnějšími, spravedlivějšími a volícími prospěch celku místo výhod pro sebe či své známé,

-  lidé stádní, "služ komu služ",

-  lidé neštítící se silně poškodit ostatní (i celý národ), pokud z toho plynou osobní výhody,

-  lidé vědomě vytvářející zlo,

(toto rozdělení je samozřejmě velmi zjednodušené)

tak mi to vcelku přesně sedí na poměr povah obyvatel České Republiky (platí to ale i na další státy či jiné větší či menší územní či sociální celky).

Při počítání tohoto poměru je třeba zahrnout lidi takové, jaké jsou uvnitř; ne takové, jaké dělají masky. Mnozí lidé se považují za morální vzor pro ostatní, ale často je to nikoliv z důvodu objektivní skutečnosti, ale jen proto, že se sami dobře uvnitř neznají, a masku slušného člověka si udržují vzájemným podporováním ve společnosti podobně laděných a postavených známých. Jejich vnitřní kvality jsou však jen velmi podmínečné, a stačilo by málo, aby se projevili úplně jinak. Bylo již psychology provedeno hodně pokusů či příkladů z minulosti, které ukázaly, jak snadno lze přesvědčit jinak normální lidi k páchání hrůzných skutků.

(Pojem "VIP" je v rámci celého tohoto dokumentu chápán jako lidé, jež vzhledem ke svému umístění ve společnosti mohou ovlivňovat kvalitu života mnoha ostatních lidí (tj. např. lidé ve vládě a jiných mocenských a rozhodovacích institucích, a lidé mediálně známí (zpěváci, herci, umělci, filozofové, akademici...).


Vidím neustále lidi „brblat“ na hierarchicky výše postavené lidi (politiky, úřednické činitele, zaměstnavatele, podnikatele),

ale také vidím, že vnitřní povaha "obou stran" je často dosti podobná;

že kdyby ti nadávající měli možnost být na oněch mocenských postech, chovali by se v podstatě shodně či podobně.


Některé příklady:

  • Malí podnikatelé a živnostníci a lidé obecně občas nějaký zákon maličko obejdou… a když to tak dělá většina podnikatelů, tak se to ve „vyšších kruzích" společnosti projeví např. miliardovými podvody u velkých podnikatelů a politiků.

  • Lidem naskytnuvší se možnost ovlivnit obsazení volných pracovních míst si tam místo nezaujatého výběrového řízení dosadí svého známého. Pokud je to stane obecným jevem v rámci národa, takto projevené "mnohokrát nic" zkondenzuje do podoby obsazování komerčních i státních vysokých postů nikoli nejlepšími odborníky, ale známými, příbuznými a kamarádíčky.(Samozřejmě nic nelze generalizovat - Případy „dohození pozice“ mohou mít různé příčiny. Někdy se může jednat třeba jen o pomoc kamarádce - svobodné matce rychle najít zaměstnání, někde to však může být pouze o penězích, kamarádíčkování, či o snahu si dosadit na místa podřízené „své“ lidi, i když z profesního hlediska to nejsou ti nejvhodnější. Nic není jen černé nebo jen bílé, nic nelze generalizovat.)

  • Kde lze hledat příčinu toho, že výběr ohledně veřejných zakázek a kvalita jejich vyhotovení a vyúčtování je často mizerná? Politici či zaměstnanci měst či státních institucí často dají zakázku nikoli podle toho, kdo je objektivně nejlepší, ale podle toho, kdo dá větší "provizi" nebo je větší "kamarád". Ale je to také "kondenzát" celkové společnosti: v komunálních volbách lidé volí tyto mocenské činitele, ať už vědomě nebo podvědomě (v rámci neuvědomělých sympatií „vrána k vráně sedá, stejný stejného si hledá“)).

  • Vidím podnikatele, jak si neustále stěžují, že stát vytváří všelijaké zbytečné, složité a byrokratické překážky. Ale také vidím, jak mnoho podnikatelů se snaží využít kdejaké možnosti či "díry" v zákonech, aby maximalizovali zisk, často na úkor fair-play, práv zaměstnanců, ochrany přírody apod. Někteří ve velkém, někteří jen drobnostmi. Tímto jednáním ale v podstatě zpětně nutí stát, aby vytvářel další zákonná a zbytečně komplikovaná byrokratická opatření na každou hloupost. Kdyby se chovali spravedlivěji sami od sebe, nebylo by potřeba tolik komplikovaných zákonů (toto je ověřeno v praxi).A nelze se příliš ohánět strachem z konkurence. Lidé si pamatují, jak se k nim kdo chová a znám velmi mnoho příkladů, kdy se lidé rozhodli v obchodních záležitostech pro čestnějšího a důvěryhodnějšího partnera, i když na první pohled byl např. dražší. Stále více podnikatelů se setkává se zkušeností, že pokud se snaží chovat spíše čestněji (to neznamená naivně a neopatrně, avšak čestně a vstřícně), daří se jim i v podnikání (možná nevydělávají miliony, ale mají dlouhodobé kontinuální hmotné zajištění; potkává je mnoho tzv. „šťastných náhod“). A když jim skončí nějaká příležitost, přijde nová… Také v když přijde ekonomická krize, podnikatelé se z opatrnosti obracejí na obchodní partnery, se kterými měli nejdůvěryhodnější vztahy.

  • Vídávám řidiče, kteří hned začnou nadávat na všechny, co porušují pravidla či etiku silničního provozu ... a pak vidím ty samé řidiče, jak se zlobí a mumlají cosi o mezilidské toleranci, když jim někdo jiný zatrhne jejich dopravní výstřelky.

  • Lidé obecně nevědí, co chtějí. Na jednu stranu touží po lepším světě, a chtějí, aby s nimi bylo ze strany mocnějších lépe zacházeno, ale na druhou stranu se sami často k cizím lidem (vyjma blízké rodiny a kamarádů) chovají stejně sobecky a lhostejně. (Čest vyjímkám.) Lidé neradi vidí, když má někdo extra velký majetek, na druhé straně ti sami lidé často hltají filmy se slavnými a bohatými postavami a sní o podobném postavení.

  • Lidé se často v zaměstnání zadržují staré dobré časy (namísto akceptování nového lepšího, třebaže je to bude stát nějaké změny či nepohodlí), aby nepřišli o o status quo v zaměstnání. Ale pokud je to obecný jev, tak pak tu máme „za trest“ léky, které schválně neléčí, automobily na drahá a toxická paliva apod.

  • A podobných případů lze nalézt více.

„Zákon zrcadlení“ platí obecně,  nejen národ versus politici,  ale třeba zaměstnanci firmy versus vedení firmy apod.

Aby se nějaká negativní vlastnost národa zrcadlila v chování politiků a jiných „VIP“ lidí, není nutné, aby většina národa odpovídající negativní chování projevovala přímo fyzickými skutky. Stačí i to, aby měla většina národa takové vnitřní tendence, tedy aby existovala výrazná pravděpodobnost, že by se chovali podobně, kdyby byli na oněch postech.

Aby nedošlo k nedorozumění: Výše uvedené nepíši ve smyslu moralizování, tedy že takové chování je nemorální, špatné a nevhodné. Pro lidstvo je typické, že se chová někdy „dobře“ a někdy „zle“, a každý postoj má své výhody a nevýhody. Soudit to nechci, to ať si každý rozsoudí sám. Jde mi jen o upozornění, že národ nemůže chtít dva protichůdné stavy. Lidé nemohou chtít, aby „ti nahoře“ byli čestní, a přitom sami čestnost obcházeli, když mají příležitost. Buď musí o čestnost apod. sami vytrvale v životě usilovat, nebo nemusí, ale pak by měli akceptovat, že ani „ti nahoře“ nebudou usilovat o čestnost, pokud nebudou muset.


*** Politici a jiní „VIP“ na protilehlé straně kruhu:

! Výše uvedeným textem ale netvrdím, že politici a jiní "VIP" za nic vlastně nemohou a že svým případným podvodným chováním „pouze nastavují zrcadlo lidu“. Tak to není a nelze se takto vymlouvat! Mechanismus vzájemného ovlivňování je plně obousměrný.


Politici (a „VIP“) mají velkou zodpovědnost. Přímo i nepřímo mají velký vliv na kvalitu života mnoha lidí. Přímý vliv je skrze jejich mocenská rozhodnutí, nepřímý vliv je skrze osobní příklad: Většina lidí totiž (často i podvědomě, aniž si to vždy uvědomuje) bere chování politiků a "VIP" lidí jako příklad pro své postoje v běžném životě. Tímto mechanismem politici a "VIP" svým příkladem významně ovlivňují chování velké části národa a i proto na nich leží velká odpovědnost (a smrt fyzického těla neničí následky zodpovědnosti, kauzální/karmické tělo neumírá; po čase se svazky energií opět navážou na hmotné tělo („duše“ se inkarnuje do jiného těla)).

Tímto se smyčka „národ - vláda“ oboustranně uzavírá a vzájemně ovlivňuje.


Lidé pozorují politiky, a když vidí, že kašlou na poslání a snaží se jen využít kdejakou příležitost pro ukradení peněz a moci, tak si začnou říkat, proč my se máme snažit být poctiví. A naopak i ti lepší politici mohou vídat, že lidé jsou obecně nepoctiví, a začnou se sami sebe ptát, jestli jim stojí za to „kopat za lidi“ a mít kvůli tomu problémy. Tím se celý kruh negativně roztáčí stále víc a je stále těžší ho zastavit a roztočit ho správným směrem.

2)  PRAXE

Demonstrace nejsou vždy zárukou úspěchu. Někdy se stává, že zatímco lid zvoní klíči na náměstí kvůli nějaké lumpárně, v pozadí se zatím kuje další lumpárna, ještě horší než ta předchozí.

Násilné demonstrace zase přinášejí ještě další nevýhody (vláda využije násilí jako poukaz na to, že musí zavést nadstandardní policejní opatření). Úspěch by snad mělo, jen pokud by při tom selektivně zahynulo několik největších lumpů, to by lepší zbytek vlády pochopil.

Někdy demonstrace i pomůže (Island), dlouhodobá úspěšnost vnější demonstrace je ale závislá na tom, jak silně to jde ruku v ruce se změnou uvědomění a životních postojů lidí, případně s jejich ochotou něco pro změnu osobně (vnitřně) udělat. Jinak se po čase vše vrátí do stejných či podobných kolejí.

A volby už vůbec nejsou zárukou nějaké pozitivní změny. Lidé opět skočí na ta stejná líbivá hesla o prosperitě a spravedlnosti (naposled se tuším „přemlouvala bába“ a lidé to sežrali také). Navíc v korupci je namočena většina stran, takže je velmi obtížné, aby nějaká strana mohla opravdu účinně prosazovat proti-korupční.

Pokud však Princip zrcadlení a vzájemné ovlivňování mikro a makro-kosmu můžeme vidět a využít jej, můžeme mnohé účinně zlepšit.

*** I málo stačí !

Mnoho lidí může namítnout, jaký že to má smysl, když se změní jen hrstka lidí; když se jen pár lidí bude snažit něco dobrého vykonávat.

1)

V oblasti psychických kvalit neplatí klasické poměrové pravidlo, tj. že když se vnitřně změní jen např. 1 promile lidí, že celkový efekt bude 1-promilový.

V metafyzickém světě (=zosobněná psychická oblast) platí trochu jiné mechanismy, díky kterým může např. jeden vnitřně intenzivně pozitivně laděný jedinec přebít vliv mnoha ostatních lidí žijících „stádně“. Bylo již provedeno mnoho pokusů, kdy např. současně a intenzivně meditovalo v nějakém místě několik osob, a v oné oblasti třeba se stovkami tisíc lidí po nějakou dobu výrazně poklesla kriminalita či došlo k ovlivnění přírodních procesů.  

Co umí udělat mentální či emocionální energie s molekulární strukturou obyčejné vody, lze pozorovat na Emotových krystalech. Energie myšlení však neovlivňuje pouze vodu, ale veškerou hmotu.

2)

I jen pár lidí a jen „drobné“ věci mohou výrazně ovlivnit osud celých národů.

Za příklad může být „pandemie“ prasečí chřipky (www.prasecichripka.blog.cz). To, že např. nedošlo k propuknutí obrovské smrtící pandemie skrze baxterovské vakcíny H3N2 nakažené virem H5N1 poslané do ČR, zabránil pouze čin víceméně jednoho člověka, který nechal udělat kontrolní testy, které odhalily, že vakcíny jsou nakaženy smrtelně nebezpečnou kombinací virů. Tatáž nakažená zásilka s vakcínou byla prý poslána cca 20 míst v Evropě, a pokud by tento jeden člověk nebyl bdělý a kontrolní testy neudělal, dnes by tento článek asi neměl moc kdo číst… Rozhodnutí jednoho jediného člověka z davu rozhodlo o osudu milionů lidí.

Další pokus o rozjetí pandemie a následné povinné očkování lidí tajemnou a neověřenou vakcínou (firma vyrábějící vakcínu proti prasečí chřipce byla osvobozena od zodpovědnosti za smrt či jiné následky vakcíny) byla paralyzována díky Rakušance Jane Burgemaister, která zažalovala ředitelku Světové zdravotnické organizace za chystanou masovou genocidu skrze celosvětové plošné očkování nebezpečnou vakcínou (WHO má skutečně právo povinné celosvětové očkování nařídit v případě vyhlášení nejvyššího stupně pandemie; a možnost vyhlášení nejvyššího stupně byla předtím změněna tak, aby jej bylo možné vyhlásit i bez skutečných projevů pandemie (např. miliony mrtvých).

Třetí stupeň blokace povinného očkování nebezpečnou vakcínou tvořilo malé množství jedinců, kteří výše uvedenými informacemi bombardovali diskuse v médiích, až si toho všimli i lidé ze zdravotnictví, které již masmédia ignorovat nemohla.

(I toto je důvod, proč se samozvané moci-chtivé kruhy tolik snaží o cenzuru internetu (pod záminkou boje proti terorismu či nelegálnímu stahování; takový boj lze řešit i bez plošné cenzury).

Ve skutečnosti o dění ve světě rozhoduje jen malé procento lidí. Ostatní se víceméně vezou. Nenechte se zmýlit iluzí, že „jedinec, jeden z 10 milionů, nic nezmůže“. Pokud se „nepatrný jedinec“ přestane vymlouvat na okolnosti a převezme zodpovědnost za vše, co se mu děje, zmůže mnohé.

3)

Spousta lidí může namítnout, že se nemohou najednou začít chovat čestně, neboť by nepřežili v každodenním boji o existenci.

Nejedná se zde ani tak o to, aby se z lidí stali „svatí“. Každý člověk má dobré a nedobré vlastnosti, jde o to ty dobré posilovat.

Každý má v každodenním životě (rodina, práce) mnoho příležitostí, kdy může trochu oželit pohodlí či lenost, a zachovat se trochu lépe než obvykle.  

Každý takový zdánlivě nepatrný „dobrý skutek“ totiž znamená vytvoření lepší výchozí pozice pro tvorbu dalších „dobrých skutků“. Více takových malých  vyjímek může časem přejít ve zvyk a samozřejmost.

Když uděláme dobrý skutek, dodáváme tím odvahu a inspiraci okolním lidem. Mnoho lidí totiž se často nerozhoduje pro soucit třebas pouze z důvodu, že mají strach vyčnívat z lhostejného davu. Tato doba potřebuje (upřímné) příklady.

Pokud navíc připustíme existenci metafyzických životních zákonitostí, o kterých se zmiňují dávnověcí mudrcové nebo někteří současní psychologové či kvantoví fyzici, tak konáním „dobrých skutků“ (rozhodnutí zachovat se lépe než obvykle) snižujeme mez, kterou musí druzí překročit, aby se také zachovali lépe, než jsou navyklí. To může postupně nastartovat postupný řetěz „snižování hranic“ vyúsťující ve výraznou změnu v uvědomění společnosti.

(Toto vzájemné ovlivňování funguje na běžné, ale i na metafyzické úrovni, což způsobuje, že toto spolu-ovlivnění okolních lidí probíhá i tehdy, i když se ti lidé nijak nedozví o „dobrých skutcích“ dotyčného.)  

A není pravda, že by morální doporučení a úspěch ve světě a podnikání nešlo dohromady. Např. dlouhodobé nelhaní/neklamání druhých (a sebe) vede postupně k rozvinutí schopnosti postřehovat úmysly jiných lidí. To je v podnikání a při uzavírání obchodů a smluv jistě skvělá věc. (Běžný člověk se denně dopustí spousty drobných lží, že už si ani neuvědomuje, že lže. Pak ovšem lidem a národu schází tato schopnost vidět, jestli druzí mluví pravdu nebo ne. A volí politiky podle jejich slov a slibů, nikoli podle jejich skutečných úmyslů.)

4)

*** Podpořte lidi, co se snaží něco zlepšit

Ne každý člověk má odvahu či časové možnosti vytvářet nějaký osobní projekt. Ale je možné podpořit projekty jiných lidí:

Mnoho lidí zanechalo pozitivních osobních projektů jen proto, že získalo dojem, že se jedná o něco, o co vlastně nikdo nestojí. Když se někde napíše či mluví o nějaké nekalosti, spousta lidí hned začně hlasitě vyjadřovat nevoli. Když se mluví o něčem dobrém, lidé spokojeně mlčí, jako že se jedná o samozřejmost. To sice ano, ale pozitivní motivace je také třeba.

Lidé stojící za opravdu rozsáhlými pozitivními činnostmi často musí bojovat proti velkým lobbistům či politické mafii, a tam se mohou snadno vyskytnout slabé chvilky, kdy dotyčný přemýšlí, jestli to vlastně nedělá zbytečně… Také lidé velmi úspěšní v obnově pozitivních kvalit společnosti bývají na sebe často přísní a kritičtí, což má nevýhodu v tom, že někdy ta sebe-kritičnost převáží nad schopností pozitivní sebechvály. Tedy je vhodné takovým lidem občas projevit, že o jejich práci víte a že ji oceňujete. Má to význam samozřejmě jen tehdy, pokud je ta pochvala a podpora upřímná, pokud tu konkrétní snahu dotyčného skutečně uznáváte a oceňujete její význam a přínos pro společnost. Ne proto, že jsem tady napsal, že se má chválit :)

(U projektů jednotlivců financovaných z jejich vlastních prostředků či příspěvků lidí může být dobrou pochvalou i příspěvek na provoz či na vybavení.)

Lidé, kteří dokázali v nedávné minulosti něco významně zlepšit ve společnosti, tak to většinou nebyli lidé, o kterých se někde často psalo. Naopak to byli lidé mimo světla ramp, kteří „nekecali, ale makali“, vytrvale a cíleně. Ono vlastně ani nelze něco skutečně upřímně a komplexně užitečného dělat a zároveň přitom udržovat mediální slávu. To už pak člověk nemůže jet naplno a upřímně; musí své dobro dávkovat (pro pravidelné udržování mediální slávy), a musí své nápady a kroky zviditelňovat, a ty ještě nezviditelněné tajit před ostatními, aby mu je náhodou někdo nepřevzal a neprohlásil za své. Musí „hlídat“ svůj osobnostní obraz v masmédiích, což stojí mnoho užitečné energie. A také potom přestane konání dobra dotyčného naplňovat; ačkoli před tím „čím víc dobra vykonal, tím byl vnitřně šťastnější“, nyní každé vykonané dobro „nad rámec jeho mzdy“ ho štve a pociťuje to jako nepříjemnou oběť a nezadostiučinění.

Přesto, že tito skvělí lidé pracují vytrvale mimo světla ramp, pro vnímavější lidi s komplexnějším rozhledem jsou však výsledky těchto tichých dobrodějů dobře znatelné. Komplexně vnímavější lidé vidí rozličné děje ve společnosti jako výslednici velkého množství drobných příčin … a jsou schopni vysledovat a uvědomit si vliv i těchto jinak nenápadných pomocí a činností.

Lidé konající dobro kvůli dobru samému, bez většího pokukování po nějaké odměně bývají obvykle šťastnějšími a naplnějšími. Možná nemají milionové majetky, ale mají v životě dostatek drobných radostí. Zatímco mnoho korupčníků nakonec končí v neustálém strachu o prozrazení jejich podvodů, na alkoholu a drogách.

Činnost „světlých“ lidí, kteří se snaží při vykonávání svých funkcí výrazněji ctít dobro a spravedlnost, je pro pozorně vnímavé jednotlivce silně pocítitelná. A je to hlavně také velká posila pro ostatní, kteří si zrovna procházejí obdobím, kdy se jim zdá, že je „všechna snaha zbytečná“ či že „jsou v tom sami…“. 

- Např. v kauze „prasečí chřipka“ bylo vidět, jak pár neznámých jednotlivců svým ctěním pravdy a dobra pomohlo zvrátit celosvětovou připravovanou genocidu skrze celosvětové povinné očkování a následné dokonalé ovládnutí a manipulaci přeživších skrze pokročilé nano-čipové technologie. (Celou časovou posloupnost kriminálního pozadí okolo tzv. prasečí chřipky zachycuje www.prasecichripka.blog.cz).

- Pirátská strana rozhodně nepatří k politickým stranám, o kterých by se každý den hovořilo v masmédiích. Přesto ona a její příznivci dokázali pomocí intenzivního informování a petice zablokovat již druhou snahu vlády o státní cenzuru internetu. Je to velký počin vzhledem k tomu, že necenzurovaný internet je v dnešní době s korupcí v politice, policii a justici poslední nadějí na demokracii.

Ale to jsou jen dva příklady větších kauz, daly by se uvést stovky dalších. Nehledě na nikým neviděnou každodenní činnost poctivých a dobrých lidí.

Bez skutečných vnitřních morálních kvalit jednotlivců nebude dlouho fungovat žádná idea, žádný "-ismus". Kapitalismus se nejspíše pomalu zvrhne v to, co je popsáno v knize "Zpověď ekonomického nájemného vraha".

V co se zvrhne socialismus, někteří z nás zažili, a co se nenápadně vrací zpět (snahy o "řízenou lékařskou péči", centrální plánování z Bruselu, snahy o všelijaké a komplexně propojené elektronické sledování činností lidí aj.).

*** Podobné názory z jiných zdrojů

Film Kymatica, čas 48:56 : „Pokud budou lidé i nadále přehlížet své vnitřní hybné síly … , nikdy nebudou schopni zjistit, proč se tyto negativní události dějí, a proč se tyto politické figurky dostávají na tak mocné pozice. Za každou zkorumpovanou vládou, která padne v revoluci rukama utlačovaných lidí, dvě další povstanou na jejím místě. Protože skutečná příčina ve zkorumpovaní vlády neexistuje v individuálním vedení té vlády. Existuje uvnitř psychiky každého jednotlivce. Jsme tak zbavení svého duševního zdraví v tomto světě, že těch pár lidí, kteří se přestanou povyšovat nad ostatní, a začnou namísto nápravy vnějšího světa čelit svým vlastním démonům, považujeme za blouznivce.“

Zajímavé použití Zákona zrcadlení popisuje známá kniha „Svět bez hranic" (autor Joe Vitale). Kniha nabízí nejen informaci o Zákonu zrcadlení, principu zrcadlení, ale také konkrétní návod na každodenní používání. Kniha je bohužel psána "americkou komerčtinou", asi kvůli snaze autora udělat z knihy bestseller. Ale forma není to nejpodstatnější, podstatné je pointa knihy a její naplňování v životě. http://www.cintamani.cz/vitale/

Posledních 20 let mohlo lidem ukázat, že žádné revoluce, volby, režimy, vlády, osobnosti, guruové apod. nikoho nespasí. Pokud chce člověk změnu, musí to prostě vzít do vlastních rukou. Ale ne hůl, ale osobní zodpovědnost za změnu.  

„Vy jste ti, na které čekáte…!“

Když se člověk podívá, co se tady za posledních pár let udělalo dobrého, tak dojde k poznání, že za tím nestáli nějací okázalí ramenáři vystavovaní v masmédiích, ale spíše méně nebo vůbec mediálně známí lidé, kteří prostě zbytečně nekecali, ale rozvážně a vytrvale pracovali na konkrétní změně.

***

Upozornění:

Tento dokument nevyzývá k vnější pasivitě. Tedy přestat se bít za právo a spravedlnost, a jen čekat, až se věci spraví samy jako následek změny nás samých. Možná by to tak byl ideál, ale žijeme přece jen na Zemi a převážná většina lidí není schopna 100% zpracovat okolní svět skrze vnitřní sebe-změnu.

Tedy realizovat princip zrcadlení nevylučuje „boj proti zlu“ či „boj za spravedlnost“ na vnější úrovni. Je však dobré při tom vědět, že ke skutečné dlouhodobé změně dojde, jen pokud se změníme i vnitřně. Jinak budou další revoluce a nové strany a režimy jen novou nálepkou na těch předešlých.

Upozornění:

Tento dokument je vhodný jen v případě jeho konstruktivního (pozitivního) vyložení si.

-   Např. jako potvrzení a podporu pro ty, co princip zrcadlení znají a vědomě používají na vytváření změn.

-   Nebo pro ty, co jsou ochotni a schopni princip zrcadlení v životě i jen částečně používat.

Tento dokument je zakázáno používat v jeho negativní konotaci, např. pokud princip zrcadlení někdo začne používat jako prostředek sebe-trestání se skrze vyvolávání pocitů viny. Toto by bylo falešné a hlavně zbytečné sebetrestání, neboť by to ve skutečnosti nepomohlo nikomu, ani sebetrestajícímu, ani jiným (třebaže pocity viny dokážou vytvářet iluzi, že jsou užitečné).

Pokud nedokážete momentálně používat princip zrcadlení pozitivním způsobem, bude nejlepší, když budete sami před sebou dělat, že o něm nevíte. (To není ironie.)

www.inespravy.sk/old – Doplněk/protiváha k často tendenčním zprávám ze závislých masmédií.

To, o čem se zde píše, nelze ani moc dobře předat „rozumově“, článek navíc nelze plně obsáhnout jen jedním přečtením. Těmto informacím porozumí patrně spíše ti, kteří to tak už stejně nějak intuitivně tuší.

Stále více lidí se probouzí a začíná si uvědomovat, že pokud chtějí nějakou změnu, tak ta změna musí přijít od nich samotných.


zdroj:

http://jakynarodtakovavlada.angelfire.com


0 zobrazení

©2018 by Za-SVETlem. Proudly created with Wix.com

This site was designed with the
.com
website builder. Create your website today.
Start Now