• pLanas

Lao-C: Pravdivá slova nebývají příjemná. Příjemná slova nebývají pravdivá

Až jeden člověk bude moci tomu druhému říct pravdu do očí, aniž by se musel bát, že bude poté odměněn „nějakou podlostí“, až si budou moci lidé říkat pravdu navzájem, bude svět ušetřen mnoha ran, nepříjemností či krutostí, snad i válek. Pravdivá slova, pokud nejsou vyloženě příjemná – třeba, že jste vyhráli ve Sportce – lidé obvykle neradi slýchávají. I když říkají .“...víš, řekni mi pravdu...“ nebo „... chci vědět pravdu...“ se po vašem čistém úmyslu sdělit to, co sice chtějí slyšet, ale raději by něco laskavějšího, co by lahodilo jejich sluchu, se většinou urazí, zůstanou jako opaření stát či vás odkáží do patřičných míst. Naopak nepravdivá, falešná slova, která naslouchající obdrží, sice na krátkou chvíli pohladí jejich duši, poskytnou „náplast“ na šrámy, nebo vám život osladí tak, jako kostky cukru vhozené do odpolední kávy. O to horší je potom poznání, že slova, která jste vyslechli, jsou vlastně úplně jinak, v lepším případě malinko pozměněná, nebo naopak obráceně tedy „naruby“. Slabší jedinci v tomto okamžiku sahají po sklence whisky, aby si to urovnali v hlavě a přemýšlejí, proč jim ona věc byla tak zákeřně nalhána. Výbojnějším povahám krev radí trochu to lháři oplatit, a tak dochází k hádkám, bitkám, bohužel však i k ublížením na zdraví, ba i k zákeřným vraždám, odporným to činům.  Mnoho z nás se řadí k lidem, kteří za každou cenu musejí říct pravdu, byť by to druhému způsobilo hluboké rány na duši. Je zřejmé, že pravda, která není příliš příjemná, dokáže nitro člověka pořezat tak, jako žiletka zápěstí sebevraha. Až po získání některých životních zkušeností si začínáme uvědomovat, co slova pravdy dokáží druhému udělat. Ještě více je potom cítit odveta za tato slova. Citlivějším lidem může být velice líto toho, když sdělí pravdu člověku, kterému věří, kterého znají od nepaměti a ta osoba vyslechne ....a odejde... Potom proti vám začne vést válku, nejdříve tichou, že vlastně ani nepoznáte že se něco děje, nedovtípíte se, že by to mohl být útok na vaši osobu, poté přidá na obrátkách až to přeroste v systematické likvidování nejen vašeho fyzična, ale je zaměřena na vše v čem máte alepoň trochu „prsty“, nebo jste jinak zainteresováni. Osoba proti vám začne obracet další a další vám blízké bytosti, přátele, známé. Přetrvá vám slabší nitky přátelství s jinými lidmi. (Jen opravdový přítel svůj vztah k vám pomluvami zničit nenechá, a bude stát při vás) Útočící osoba používá v boji všemožné prostředky od falešných slov přes záškodnictví až k sabotážím... Pokud však osoba citlivější chce znát pravdu od osoby sobě blízké a tázaný se vykrucuje, odpovídá nejasně, časem spláče tazatel nad výdělkem až se dozví čistou pravdu, ať už od jiného člověka, nebo se dovtípí sám. Takového člověka to nadlouho poznamená, možná že se z takové lži od osoby, kterou třeba obdivoval, nebo ji měl velmi rád, ani nevzpamatuje a navždy zůstane uzamčen a hluchý k citům jiných lidí... Je třeba zmínit faktor, který zapříčiňuje posunování hranic, za které by daná osoba normálně nešla, nebo říká věci, co by za obvyklých podmínek nikdy neřekla. Je to démon ...ALKOHOL ... zabiják... Vraždí vztahy mezi partnery, nebo i mezi přáteli. Je však mnohem více takových zabijáckých faktorů, například drogy, ba i další návykové věci jako výherní automaty, což je podle mého názoru velmi závažný problém a mnohem více a více lidí propadá této vášni ve víře, že budou mít štěstí... Většina však ho však nebude a nakonec jim zůstanou jenom oči pro pláč... Nejenom že pošlou ke dnu sebe, ale stáhnou i spoustu dalších, kteří se jim snaží pomoci... a z tohoto dna se lze velice obtížně dostat zpět.  Lidé by si více měli uvědomovat hodnotu přátelství, pochopit, jak cenný je člověk, který druhému chce rozumět,  a chce pomoci. Uvědomit si, co vlastně znamená: „...pravdivá slova nebývají příjemná...“ Až jeden člověk bude moci tomu druhému říct pravdu do očí, aniž by se musel bát, že bude poté odměněn „nějakou podlostí“, až si budou moci lidé říkat pravdu navzájem, bude svět ušetřen mnoha ran, nepříjemností či krutostí, snad i válek. Nyní, když již dočítáte tento článek, a vaše oči přelétnou po stránce tuto hromádku písmenek, možná vás napadne, že PÍSMENO samo o sobě nic neznamená, tak jako samotný člověk. Písmenko dané do slov, slova do vět přinášejí poselství, čím více PÍSMEN- JEDINCŮ, tím více SLOV- SKUPIN LIDÍ, a ti, když se spojí do VĚT-ČLÁNKŮ – NÁROD, můžou teprve něco dokázat. 

0 zobrazení

©2018 by Za-SVETlem. Proudly created with Wix.com

This site was designed with the
.com
website builder. Create your website today.
Start Now