S ohledem na úctu k matičce Zemi, která se ve mě (ze mě) neustále prohlubuje jsem se rozhodl pro jeden takový rituál, který pochází od indiánského kmene Hopiů. Je to kmen pocházející ze severovýchodu Arizony (Posvátná Černá stolová hora). Základem jejich postoje k životu je hluboká úcta a respekt ke všem jeho formám, soužití ve vzájemném respektu a míru. Což je mě velmi blízké, rozhodl jsem se proto praktikovat tento tzv. Rituál mírového ohně kmene Hopi a přináším zde přibližný průběh rituálu a podrobnější informace. Každý měsíc, v den se stejným číslem (1.1., 2.2., 3.3., ...) se dělají rituály mírového ohně na mnoha místech světa. K nám tento zvyk přivezla šamanka Alice Hamm. Obřad je určený pro zachování míru, vzájemného soucitu, lásky, úcty a porozumění a je věnovaný (nejen) naší Matičce Zemi. Posvátný oheň Hopiů je symbolem propojení všech modliteb za mír a harmonii. Jde o společné setkání lidí v kruhu kolem ohně, mužů, žen i dětí. Účast není ničím omezená, důležitý je záměr, důvěra a láska vložená do společného rituálu.
Ohniště je uprostřed dvou kamenných kruhů a představuje zmenšený medicínský kruh. Dřevo použité na oheň ve tvaru pagody symbolizuje propojení Matky Země s člověkem. Větší obvodová polínka symbolizují muže a jemnější klacíky a chrastí uvnitř symbolizují ženy a děti. Líbí se mě i nápad některých praktikantů - připravit bylinky do čtyř malých mističek a položit je před obřadem na kameny vnějšího kruhu do čtyř posvátných směrů. Oheň zapaluje vždy žena z východní strany, případně ženy ze čtyř světových stran březovou kůrou. Do kruhu se doporučuje vstupovat bosýma nohama - umožňuje to lepší propojení se Zemí. Když je oheň zapálen, žena, která je na východě vezme "mluvící hůlku" a provede svou modlitbu - tichou, hlasitou, se slovy, či bez, může to být i píseň. Když je hotova, předá hůlku dál tomu, kdo je po její levici, ve směru postupujícího slunce.
Dokud oheň hoří, přinášíme mu v kruhu modlitby a přání pro uzdravení sebe, druhých i celé planety. Nakonec necháme dohořet uhlíky, darujeme ohni vonné byliny společně s našimi slovy díků a ocenění za všechno, co v životě dostáváme. Dary pro Matku Zemi mohou být v podobě bylinek - šalvěje, tabáku, pryskyřice, ... . Oheň se udržuje do svého vyhoření, nové dřevo se nepřikládá. Zůstáváme venku, dokud žhne poslední uhlík.
Posvátný popel z ohniště má léčivou sílu, smícháme ho s popelem z předešlých ohňů a každý si může trochu odnést domů. Níže ještě přikládám průběh rituálu z jiného webu: V podvečerních hodinách jsme se vydali na zahradu. Už cestou jsme se připravovali na rituál vybíráním kamenů na vytvoření kruhu. Na zahradě jsme zkontrolovali jestli je ohniště čisté. Kolem něj jsme vytvořili kamenný kruh. Větší kameny určovaly světové strany. K prohloubení rituálu jsme použili bylinky. Na stranu severní jsme přichystali do mystičky šalvěj, na stranu východní - levanduli, na jih jsme dali heřmánek a na západ - pelyněk. Zapálení Hopi - ohně má provést žena z východní strany a má ho provést pomocí březové kůry. Kruh a ohniště jsme ještě před zapálením ohně vyčistili (vykouřili) šalvějí. Do kruhu jsme vstoupili bosýma nohama, aby jsme lépe cítili propojení se zemí. Když se oheň rozhořel brali jsme postupně do rukou misky s bylinkami a v duchu se modlili. ( Za co, to záleželo na každém z nás, ale především naše modlitby směřovaly k Matce Zemi, tak jak to tento rituál určuje.) Po skončení modlitby jsme hodili byliny do ohně. Takto jsme obešli celý kruh. Oheň praskal a voněl nasypanýma bylinkami. Stáli jsme v kruhu u ohně, s bosýma nohama, držíce se za ruce, ponořeni v modlitbách. A mě najednou bylo smutno, až do pláče. Uvědomila jsem si, jak málo Matku Zemi znám, jak málo na ní myslím, jak málo naslouchám tomu, co říká...Jak si sobecky kráčím svým vlastním životem...I k tomu je takovýto rituál dobrý. Zastavit se a uvědomit si kdo jsem a jakým směrem kráčím....
zdroje použité pro příspěvek: http://zitzdrave.blog.cz/1006/ritual-miroveho-ohne-kmene-hopi http://moje-kniha-stinu.blog.cz/1008/hopi-ohen-poprve http://kamineknaceste.blog.cz/1008/hopi-ohen
==================================================================
Našel jsem podobně prováděný rituál, který je dokonce provozáván v Praze - podrobnosti v odkazu, Přikládám podrobnosti:
Sejdeme se v přírodě u prostého ohniště z kamenů, s otevřenými srdci a záměrem se připojit svými modlitbami a myšlenkami a podpořit tak cestu Země a všech bytostí na ní žijících k míru,spolupráci a radostnému a smysluplnému prožívání.
Základem učení a stylu života Hopiú je hluboká úcta a respekt ke všem formám života,soužití v míru a vzájemném respektu.
Do Evropy ho přinesla šamanka Alicia Hamm, která následuje a učí cestu kmene Lakotů a Hopiů.
Jde o společné setkání lidí v kruhu kolem ohně, mužů, žen i dětí. Účast není ničím omezená,důležitý je záměr, důvěra a láska vložená do společného rituálu.
Ohniště představuje zmenšený medicínský kruh. Dřevo použité na oheň ve tvaru pagody symbolizuje propojení Matky Země s člověkem. Větší obvodová polínka symbolizují muže a jemnější klacíky a chrastí uvnitř symbolizují ženy a děti.
Oheň zapaluje vždy žena z východní strany nebo se zapaluje ze čtyř světových stran březovou kůrou.
Po zapálení ohně se pronášejí modlitby a přání ve směru slunce.
Dokud oheň hoří, prinášíme mu v kruhu modlitby a přání pro uzdravení sebe, druhých i celé planety. Nakonec necháme úplně dohořet uhlíky, darujeme ohni vonné byliny společně s našimi slovy díků a ocenění za všechno, co v životě dostáváme. Dary pro Matku Zemi v podobě bylinek – šalvěje, tabáku…
Oheň se udržuje do svého vyhoření, nové dřevo se nepřikládá. Zůstáváme v kruhu, dokud žhne poslední uhlík. Posvátný popel z ohniště má léčivou sílu, smícháme ho s popelem z předešlých ohňů a každý si může trochu odnést domů.