Přináším část článku, který je na blogu probuzeni.blogspot.cz:
Jakých 10 stupňů tedy ta cesta má?
1. Uvědomit si, že každodenní události přinášejí symbolická poselství! Když se je naučíme číst, naučíme se v tom, co se nám v životě děje, lépe orientovat. Ohromně se nám v tom utrpení uleví. 2. Uvědomit si, že utrpení má svůj smysl. V tom okamžiku přestává být utrpením. Začne být cestou. 3. Uvědomit si, že naše povrchní touhy jsou jen nereálnými sny. Jen bublinami, které dříve nebo později prasknou a štěstím nás nenaplní. Přestaneme s nimi ztrácet čas. 4. Uvědomit si, že život je úžasná hra, a po nás se chce mu důvěřovat jako hravému milenci. To absolutní uvolnění, ke kterému nás pak dovede, za to stojí :-) 5. Uvědomit si, že nastal čas se rozhodnout, co od života chceme. Žít naplňující život, nebo žít v trýznivém snu?? 6. Napojit se na průvodce, nejlépe na naši vlastní intuici, která nás provede tím úplně novým světem. Ukáže nám světlo. 7. Uvědomit si nezastupitelnou roli bdělosti a naučit se tento mocný nástroj mysli využívat! Kdo není bdělý, snadno na cestě zakopne i o velký balvan, natožpak o ty malinké... 8. Rozlousknout paradox. Uvědomit si, že jen v neduálním světě můžeme vnímat trápení jako dar. A že k umění vnímat svět neduálně jinudy než skrze paradox cesta nevede. Nic jiného totiž není skutečně reálné. 9. Vydat se na pouť za našimi největšími strašáky (aneb našimi stíny - hezké pojednání lze nalézt v knize Princip Stínu od autora Ruediger Dahlke). Bez toho jim budeme vždycky vydáni na milost a nemilost a vždycky nás budou tam z temnot nenápadně ovlivňovat. Na svobodu můžeme zapomenout... 10. Konečně se z toho trýznivého snu probudit. Vnímat to, jak věci doopravdy jsou. Žít s radostí, naplno a spontánně, tj. svobodně. S tou skutečnou svobodou, která neubližuje ani nám, ani druhým.
zdroj: