Narazil jsem na šikovný článek ve kterém se můžete dočíst, jaké procesy probíhají uvnitř těla v době půstu... Stručný výcuc z veleužitečné knížky Hladovění pro zdraví od Vilmy Partykové obohacený mými drobnými přípisy.
Knížka je to dlouhá, odkazující na řadu pramenů a odborníků, z nichž mě zaujal zejména Paul Bragg, protože tím, co šířil, sám žil a dožil se v plném zdraví 81 let. Tážete-li se, proč jenom do 81, tak proto, že si šel v těch osmdesáti zasurfovat, trošku mu to nesedlo, zůstala mu voda v plicích a lekaři mu vehementě léčili srdce...
Zkušenosti s hladověním po tisíciletí potvrzují, že jedno léčebné hladovění nahradí řadu léčebně-profylaktických procedur. Už v samotném rozhodnutí podstoupit hladovění je velký přínos. Je to zlom, kdy se chystáme začít na svém ozdravení pracovat. Dopřejeme tím svému trávicímu a vstřebávacímu systému odpočinek a dopřejeme mu energii, kterou by spotřeboval na trávení. Tuto energii organismus využije ke své očistě a obnově, k regeneraci tělesných orgánů a funkcí. Endogenní (vnitřní) výživa je pro organismus energeticky daleko méně náročná než klasická výživa. Změnami vyvolanými hladověním se spouští mechanismus očisty organismu, který likviduje ložiska nemocí, zlepšuje činnost orgánů, obnovuje jejich poškozené části, obaly a sliznice. Dochází k pozitivním změnám v psychice. Délky půstů mohou být od jednodenních až do vysokých čísel nad 40, ale co tak pozoruju, tak kdo mezi hladovkáři dal jednadvacítku, tak už se hodně plácá po zádech a zdravotní benefity jsou už taky dobře vysledovatelné. Dlouhodobé půsty jsou doporučeny pouze pod odborným dohledem, ale nevím o nikom, kdo by se na to šel ubytovat do nemocnice. Spíš si umím představit, jak ho po přednesení požadavku z té nemocnice vyhazují už od vrátnice... Stejně důležitý jako samotný půst, je postupný návrat k jídlu. Kdo se po dvaceti dnech hladu radostí, že to dal, přežere, tak to taky nemusí přežít. Jak dlouho trval půst, tak dlouho musí trvat návrat k jídlu. Úbytek na váze (po dokončení procesu návratu k jídlu) bývá minimální, takže rozhodně se to nedá považovat za hubnoucí kůru. Velký smysl mají i preventivní krátkodobé hladovky jednodenní až třídenní, při kterých se organismus místo trávení dává samovolně dohromady a ani není potřeba příliš hlídat návrat k obvyklé stravě, ale každopádně je vhodně začít salátem z čerstvé zeleniny nebo ovocem. (Pro nevitariány – je vhodné pro začátek vynechat cukr a pečivo. V knížce jsou popsány přechody zpět ze všech délek půstů. Během hladovění je doporučeno absolvovat masáže, krátké koupele a provádět klystýry. Díky těmto aktivitám nebolí hlava a snižují se chutě na kde co, čemuž pomáhají zvláště urinové klystýry. Ty mají vůbec samá pozitiva a sociální jistoty – nemusí se ohřívat, když si to dobře naplánujete a jsou plné kdečeho prospěšného, o tom zas jindy (taky knížka V. Partykové). K provádění klystýrů se přiklání také Flatologie aka Nauka o prdech. V lidském organismu se utvoří za 24 hodin průměrně asi 15l plynů. Konečníkem se vyloučí až 2 litry plynů. Ostatní obrovské množství se vstřebá do krve a vyloučí se plícemi. V neočištěném tlustém střevě se v důsledku rozkladu stolice vytváří řada jedovatých plynů. Během hladovění se vstřebají do krve, kolují po celém organismu, vyvolávají intoxikaci, aby mohly být vyloučené dechem nebo kůží a vyvolávají u hladovějícího bolest a slabost. Proto jsou klystýry doporučeny před i v průběhu. Hladovění lze provádět s pitím vody nebo na sucho (kaskádovité), ale to pouze krátkodobě – má silnější účinek. Jeden den suchého hladovění vydá za dva s vodou. (podrobný návod je v knížce) Dýchání je další důležitou součástí nejen půstu. Každé seriózní léčení má začínat osvojením si rytmického dýchání a jeho zabudováním do každodenního režimu. Dýchání masíruje arterie, které vzbuzují potřebu kyslíku. Člověk za 24 hodin potřebuje 10m3 kyslíku, který váží 13kg. Kyslík je tedy zdaleka hlavní potrava člověka (tahle informace by mohla potěšit adepty na breathariánství...). (Vlasta Hlinková měla v rámci přednášky na Biostylu podnětnou myšlenku, že by se ve školách místo jiných blbostí mělo učit dýchání, pravdu má... Margit Slimáková zase jinou, a to, že by ve školách místo psychologů, měli být výživoví poradci. Spojit to dohromady, tak jsme národ géniů už od základek...) Rytmické dýchání je spojeno s chůzí pod širým nebem, doporučené minimum je 6km každý den, za každého počasí. Pokud to hladovějího příliš unavuje, zkrátit na polovinu. I půl hodina rytmického dýchání ráno a večer promyje organismus kyslíkem a magnetismem. Je potřeba dýchat nosem, protože nosní sliznice má schopnost nasávat zmíněný magnetismus a nos vede k energetickým kanálům. Je potřeba dát pozor, aby nedošlo k hyperventilaci (příliš časté a hluboké nádechy – vede to k nadměrnému vyplavování CO2, abyste s sebou nešlehli), prostě nepřehánět, rytmická chůze tomu celkem brání. Období hladovění má tři stádia: První – Stádium potravinové excitace, kdy hladovějícího dráždí vůně potravin a vůbec všeho týkajícího se jídla, např. cinkání příborů a hovory o jídle. Dochází k vylučování slin, kručení ve střevech, zhoršení spánku, podrážděnosti a špatné náladě. Denně úbytek hmotnosti až o 1kg.Trvá 2-3 dny. Stadium potravinové excitace je testem na odhalení negativ ve vědomí člověka. Po jejich odstranění se člověk stává vyrovnanějším a energeticky silným, úspěšněji se brání nemocem a nepříznivým podmínkám. Dochází k vyloučení přebytečného sodíku a vody močovými cestami, kůží a střevem, normalizuje se bílkovinná výměna a mizí otoky. Druhé – Stádium narůstající acidózy, které začíná 2. – 3. den a končí acidotickou krizí, k níž dochází 8. – 10. den hladovění. (Pokud byste zvládli při hladovění popíjet moč, dochází k ukončení tohoto stádia už 4. - 6. den.) Pocit hladu se zmenšuje a může úplně vymizet, zvyšuje se pocit žízně. Dech začíná páchnout po acetonu, sucho v ústech, povlak na zubech a jazyku, ztráta hmotnosti okolo půl kila denně. Zhoršení příznaků chronické nemoci svědčí o pozitivním účinku, zatímco očekávaná nemoc (hladovění při začínajícím nachlazení) se vůbec neobjeví a její ložisko se zničí. Když člověk zbaví svou mysl negativních myšlenek, dostaví se vnitřní klid, zlepší se spánek a zmizí i ostatní problémy provázející hladovění. Třetí – Stádium kompenzace, které začíná po acidotické krizi a končí samovolným očištěním jazyka a dostavením se silného pocitu hladu. Délka stádia se u každého člověka liší. Toto stádium lze ještě rozdělit do dvou fází. První začíná první acidotickou krizí a končí druhou acidotickou krizí, která přichází mezi 17. – 23. dnem hladovění. Druhá fáze kompenzace začíná ukončením druhé acidotické krize a končí očištěním jazyka a dostavením se silného hladu. Může trvat do 40. – 70. dne v závislosti na výchozí hmotnosti člověka. Po odeznění druhé acidotické krize je organismus prakticky regenerován, nashromáždí se energie, zlepší se psychika. Ztráta hmotnosti do 100g denně probíhá, dokud jsou v organismu hladovějícího druhořadé tkáně, které je možné štěpit. Pak se dostaví zmíněný silný hlad a očista jazyka, což jsou příznaky fyziologického zakončení hladovění a obnovy a je potřeba hladovění ukončit. V opačném případě by hladovění přešlo do patologické formy a nastoupily by nezvratné procesy ohrožující zdraví i život. --- DŮLEŽITÉ: Pokud bychom během hladovění požili sebemenší sousto, nedojde k rozvinutí potřebného procesu endogenní výživy, nýbrž k dystrofii z podvýživy. Po požití sebemenšího sousta přetrvává pocit hladu, obnoví se peristaltika žaludku a střev, budou se dál vylučovat žaludeční šťávy. Z nedostatečného přísunu živin dojde k porušení látkové výměny a organismus nepřejde na endogenní (vnitřní) výživu. A závěrem s optimistickým odkazem Hippokrata “ Co nevyléčí hlad, nevyléčí žádný lék!“ radostně do půstů, pro začátek aspoň těch opakovaných jednodenních... ze zdroje [již nefunkční]: http://www.receptnaspokojenost.com/2013/04/co-se-deje-s-telem-pri-hladovce-den-po.html
Kommentare